streda, 28. decembra 2016




    Jaskyňa v Hlinenej stene pod Ľudmilou 
    má už dĺžku 29,6 m
       27. decembra - utorok

             Štedrovečerná pohoda u nás pod rozžiareným Vianočným stromčekom......
             Vo vode sme už neboli 2 týždne...... je to veľmi pauzovaný tréning, ale aspoň niečo.....
            Na akcii sme hlavne domeriavali v tomto roku vybojované časti priestoru.... V čase čo nám ostal sme robili prieskum
            v priamom smere do masívu. Šlo o 6 polygónových ťahov o celkovej dĺžke 13,16 m
            Miestami husto snežilo teplota vzduchu plus 2 stupne. Na základni nebolo ani živáčka. Nachystali sme do pece
            podkúrku a vyrazili sme.....
             Peťo sa zabezpečil opäť dáždnikom
            Na jazere je už pekne silný ľad......
             Naša jaskyniarska skupina sa koncom roka zmrskla na dvoch aktívnych členov..... Po tom čo dvaja aktívni členovia
             prešli do Hipocampu akcií nad jazerom sa od konca mája už nezúčastňujú.....
             Je poriadne pod marakom.....
              Lavička nad priepastkou. Peťovi dolu spadlo kladivo.....
            Odhadujem to na poslednú akciu v tomto roku.... Peťa na Silvrestra na akciu už nedostanem.....
             Kutanie v priamom smere do masívu.... Pracuje sa tu už dobre. Samé mäkké sedimenty tektonických ílov...
             Kecáme s Peťom o kadečom.... Preberáme našich členov kto by sa z nich ešte mohol k nám pridať. Vypadá to tak,
             že členskú základňu po Novom roku zredukujeme len na pár ľudí.
            Vianoce u nás doma ..... tesne pred štedrou večerou... Tentokrát som nič poriadne nestíhal.
             Bol to ťažký a náročný rok... Pracovné príležitosti šli na minimum tak že to bol tvrdý boj o prežitie..... Dva
             týždne pred Vianocami to vypadalo somnou veľmi biedne mal som nažgrlošených len 140 ečiek napokon sa mi
             však podarilo dať dokopy 720 E no s poriadne odretými ušami.. Po iné roky to bolo vždy okolo 900 až 1200
             a to som nemal taký frmol ako pred týmito Vianocami.
             Dostať sa hore bola dnes fuška dosť sa šmýkalo..... veru sánkovať sa nám nadol po lomovej stene moc nechcelo:-)
             Trepeme do jaskyne môj vak s meraním.....
             Škoda že je tu na všetko vždy tak málo času. Peťo navrhol aby sme v nasledujúcej akcii išli až vlakom pred
             devätnástou hodinou. Dobrý nápad. Servisný priestor je už opäť plný a bude ho treba vypratať.....
             Komín ku Ľudmile.....
              Meranie si vyžiadalo dosť času skoro hodinu..... treba už konečne nakresliť mapu.....
            Skúšal som dno ide to nadol.....
             A dopredu to ide i v priamom smere len je to tam zatiaľ úzke.... ale vždy všetko ide rozšíriť....
             Zo sedimentu dolujeme takéto pekné kúsky.....
            Vyťahali sme len symbolických 5 vedier...
            Silvio sľúbil že nám príde čoskoro pomôcť.....:-)
             Vianočný stromček u nás doma....
            No je toho v servisnom priestore už primnoho..... budeme musieť vymyslieť nejakú väčšiu akciu na začiatku budúceho
            roku aby sme sa toho tu zbavili....
           Voda vodenka.....
            Pohodové džemovanie v chladnej lázni.... kedy sa do tej vodenky opäť dostanem......


Čínský lunární rover nenašel žádné důkazy o americkém přistání na Měsíci

By  pro 26, 2016



Na horizontu je nový skandál, když vysoce postavení činitelé čínského kosmického programu nazvali americké přistání na Měsíci za „naprostý hoax“, hlásí pekingský Daily Express. K tomuto skandálnímu prohlášení došlo poté, co čínský měsíční rover údajně nemohl najít žádný důkaz amerického přistání na Měsíci.
Rover pořídil tisíce fotek a Číňané po jejich analýze zjistili, že tam žádné stopy po těchto přistáních na měsíci nejsou. Teď čínský kosmický program zahájil petici podepsanou už 200 z jejich vysokých činitelů, která se od americké vlády dožaduje vysvětlení a zveřejnění tajných informací NASA, které skoncují se spekulacemi a poskytnou definitivní důkaz o americkém přistání na Měsíci.
Nebo je to možná jen propracovaný hoax, jehož jediným účelem je obalamutit svět, aby uvěřil schopnostem jejich kosmického programu. Ať je to jakkoliv, je třeba, aby s tím vyšli na světlo a řekli pravdu.
Tuto petici už podepsal i jeden ze světově uznávaných jaderných inženýrů Jurij Ignatijevič Muchin a četní další prominentní ruští inženýři a i bývalí agenti KGB. Ti všichni tvrdí, že ruská vláda „byla s touto situací už od 70. let celou dobu obeznámena.“
Všechna tato tvrzení jsou vodou na mlýn konspiračním teoretikům, kteří se už celá desetiletí pokouší přesvědčit obecnou veřejnost, že Amerika nikdy na Měsíci nepřistála a že všechna ta přistání byla jen propracovaný plán k obelstění Ruska, aby uvěřilo, že ho v kosmických závodech předhonili.
Zdroj: 1
http://www.lajkit.cz/bizzare/item/883-lunarni-rover-dukazy-americke-pristani-mesic

APOLLO 18
Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt apollo 18

https://solarmovie.sc/movie/apollo-18-5967/127934-8/watching.html
Filmový horor z roku 2011 ktorý asistovala NASA ma presvedčil. Nebol žiadny problém všetko zohrať v štúdiách  

 Mars Monolith
 The original HiRISE satellite image showing a close up of what appears to be a 'monolith' on Mars



The Monolith on Phobos - one of Mars Moons
The original HiRISE satellite image showing a close up of what appears to be a 'monolith' on Mars


Podzemie na Marse


n Mars



Viking 1 Orbiter color mosaic of the eastern Tharsis region on Mars. 
At left, from top to bottom, are the three 25 km high volcanic shields, 
Ascraeus Mons, Pavonis Mons and Arsia Mons.




 

 






 
 http://www.thelivingmoon.com/43ancients/02files/Pleiades_Mars_Connection.html



 



Súvisiaci obrázok
Súvisiaci obrázok
 
 


 HOAXY Z AMERICKEJ NASA

Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt hoax Apollo 11










Jsou na Měsíci opravdu města?


Oficiální věda považuje Měsíc za mrtvý kamenný objekt a hlavně za zdroj cenných minerálů, vhodný leda tak pro start kosmických lodí do vzdálených hlubin vesmíru. Jenže virtuální archeologové zmiňují, že na jeho povrchu existují města, záhadné obří mechanismy i mimozemské základny. A ptají se: Proč o tom lidstvo nemá nic vědět?
Podle příznivců konspiračních teorií je důkazů je víc než dost. Připomínají například tajný záznam rozhovoru řídicího střediska NASA s prvním mužem na Měsíci, ve kterém Neil Armstrong zmínil, že na měsíčním povrchu vidí velmi zvláštní věci.
Armstrong: Co to je? Kde se to tu vzalo? Zajímalo by mě, co to je…
NASA: Co se děje? Něco není v pořádku?
Armstrong: Jsou tu nějaké velké objekty, pane. Obrovské. Vypadají jako obří kosmické lodě. Jsou na druhé straně kráteru a pozorují nás…
Oficiální místa se k tomuto rozhovoru nikdy nevyjádřila. Na veřejnost ale postupně pronikaly informace, že místo, kde posádka Apolla 11 přistála, před ní obsadil už někdo jiný. A o nové návštěvníky zkrátka nestál…
jsou-na-mesici-opravdu-mesta
Podobný zážitek popsali po návštěvě Měsíce i astronauté mise Apollo 17 Eugene Cernan a Harrison Schmitt. Konstruktér amerických raket Wernher von Braun po jejich návratu řekl: „Existují mimozemské síly, které jsou mnohem silnější, než jsme se až dosud domnívali. Nic víc k tomu ale nesmím sdělit.“
Jak známo, program Apollo byl v roce 1972 náhle ukončen a zájem o výzkum Měsíce ztratili nejen Američané, ale překvapivě i Sověti. Na našem souputníkovi není údajně nic zajímavého, co by stálo za průzkum lodí řízených lidmi. O co tady mohlo jít? O strach z paniky, která v USA nastala v říjnu 1938 po odvysílání rozhlasové dramatizace Války světů H. G. Wellse o invazi Marťanů? Vyděšení lidé tehdy vybíhali ze svých domovů v hrůze, že na Zemi opravu útočí mimozemšťané a dodnes jde o nejslavnější rozhlasovou hru všech dob. Takže příznivci konspiračních teorií tvrdí: Ano, informace o mimozemšťanech na Měsíci jsou přísně utajované právě z těchto důvodů. Nejde jen o to, že vesmírní sousedé existují, ale nemáme nic vědět ani o tom, že Měsíc funguje jako jejich základna.
Na konci října 2007 se ve Washingtonu konala tisková konference, na které promluvili bývalý zaměstnanec NASA Ken Johnston a přední ufolog Richard Hoagland. Oba tvrdili, že američtí astronauté na Měsíci objevili ruiny starobylých měst i artefakty, které svědčí o tom, že Měsíc obývala nebo možná dodnes obývá nějaká neznámá civilizace.
„Na konci 60. let jsem na vlastní oči viděl, že vedení NASA přikázalo začernit některé lunární snímky,“ řekl Johnston. „Když jsem se zeptal: Proč?, bylo mi řečeno, že je to proto, aby astronauté nebyli uváděni v omyl, protože nebe nad Měsícem je černé.“ Sám na originálních snímcích přitom viděl, že na lunárním obzoru se rýsuje množství zajímavých staveb.
Podle Richarda Hoaglanda jsou na Měsíci dokonce velmi kuriózní struktury, například skleněné věže a budovy připomínající rozpadlé mrakodrapy. „Jak americká NASA, tak Sověti nezávisle na sobě přiznali, že ve vesmíru nejsme sami,“ řekl Hoagland. „Na Měsíci jsou ruiny, které svědčí o existenci nějaké kultury, která byla vyspělejší, než je ta naše.“
Tisková konference k tomuto tématu se konala i v roce 1996. Také její účastníci tvrdili, že na Měsíci existují jakési stavby umělého původu. Na dotaz jednoho z novinářů, proč se tyto informace celou dobu tajily, přišla odpověď: „Před dvaceti lety nikdo neměl tušení, jak by lidé reagovali, kdyby se zveřejnilo, že na Měsíci někdo byl už před námi, anebo tam možná ještě je.“
Účastníci této konference připomněli také původně necenzurovanou knihu George Leonarda z roku 1970 nazvanou «Na našem Měsíc někdo je», kterou autor napsal na základě dokumentů a snímků, jež svého času unikly z NASA na veřejnost. Jenže celý náklad velmi záhy zmizel z pultů a předpokládá se, že byl skartován.
Přesto se dochovalo pár snímků měsíčního povrchu, které údajně ukazují, že na jeho povrchu není vše tak, jak se oficiálně tvrdí. Na fotografiích pořízených misemi Apollo 10 a Apollo 16 příznivci konspiračních teorií zcela zřetelně vidí věže, pyramidy, obelisky, silnice, mosty, viadukty i města, ukrytá pod kupolí. Stavby jsou zhotoveny z jakéhosi neznámého materiálu podobného křišťálu nebo sklu. Podle ufologů NASA už dávno zjistila, že tento «křišťál» svým složením připomíná spíš ocel, která ale v pozemských podmínkách nemá obdobu, ani co se kvality nebo trvanlivosti týče. Otázek je tedy velké množství. Například: Pokud tyto stavby opravdu existují, kdo je zhotovil a jsou vůbec ještě funkční? Opravdu Měsíc svého času sloužil jako sídlo nějaké mimozemské civilizace, která mohla mít své zájmy i na Zemi? Nebo byli naši předkové tak vyspělí, že se sem přesunuli, aby se vyhnuli hrozící globální katastrofě? Kdy se na Měsíc budou moci vypravit pozemští archeologové a vědci, aby vnesli do celé věci jasno?
Zdroj: paranormal-news.ru
http://procproto.cz/zahady/konspirace/jsou-na-mesici-opravdu-mesta

 Kráter Hale
        Detajl terénu v krátery....


 

 

 

Britská vláda priznala, že desiatky rokov testovala na miliónoch Britov bakteriologické zbrane

2B32BADE00000578-3190243-image-a-48_1439034233363Milióny Britov boli súčasťou vývoja bakteriologických zbraní. Rozsiahle územia Británie boli vystavené baktériam sprejovaným v rámci utajovaných testov. Britské Ministerstvo obrany premenilo veľké časti krajiny na jedno obrovské laboratórium za účelom vykonať sériu tajných testov bakteriologických zbraní na verejnosti. Čerstvo zverejnená vládna správa poskytuje po prvý raz podrobnú oficiálnu históriu britských pokusov s biologickými zbraňami z rokov 1940 až 1979. Mnohé z týchto testov zahŕňali vypúšťanie potenciálne nebezpečných chemikálií a mikroorganizmov nad rozsiahlymi obývanými oblasťami bez informovania verejnosti.

Aj keď detaily niektorých tajných pokusov sa objavili už v predošlých rokoch, táto 60-stranová správa odhaľuje nové informácie o viac ako 100 utajovaných experimentoch.
Správa odhaľuje, že vojenský personál bol poučený každému „dotieravému vyšetrovateľovi“ testov povedať, že sa jedná o súčasť výskumných projektov ohľadom počasia a znečistenia ovzdušia.
Testy vykonávané vládnymi vedcami z Porton Down boli určené na to, aby pomohli ministerstvu obrany odhadnúť zraniteľnosť Británie, ak by Rusi vypustili nad krajinu mraky smrteľných baktérií.
Vo väčšine prípadov tieto pokusy nepoužívali biologické zbrane ale alternatívy, o ktorých sa vedci domnievali, že budú napodobňovať správanie bakteriologických zbraní a o ktorých ministerstvo obrany tvrdilo, že sú neškodné. Ale rodiny z určitých lokalít, ktoré mali deti s vrodenými poškodeniami, sa dožadujú verejného vyšetrovania.

Letecké rozprašovanie sulfidov zinočnato-kadmiových

Jedna z kapitol správy s názvom „Testy s fluorescenčnými časticami“ ukazuje, ako v rokoch 1955-1963 lietadlá prelietavali od severovýchodu Anglicka pozdĺž južného a západného pobrežia až k špic Cornwallu a sypali na obyvateľstvo obrovské množstvá sulfidu zinočnato-kadmiového (zinc cadmium sulphide). Chemikálie boli vetrom zaviate kilometre do vnútrozemia a jeho fluorescencia umožňovala monitorovanie jeho rozptylu. Pri inom pokuse využívajúcom sulfidy zinočnato-kadmiové bol ťahaný generátor pozdĺž cesty poblíž Frome v Somersete, kde rozprašoval chemikálie po dobu jednej hodiny.
Aj keď vláda trvala na tom, že chemikália je bezpečná, kadmium je uznávané ako príčina rakoviny pľúc a počas druhej svetovej vojny bolo považované Spojencami za chemickú zbraň.

Plošné rozprašovanie baktérií

V ďalšej kapitole s názvom „Pokusy s pokrytím rozsiahlych oblastí“ ministerstvo obrany popisuje, ako bol v rokoch 1961-1968 viac než jeden milión ľudí pozdĺž južného pobrežia Anglicka od Torquay až po New Forest vystavený baktériam, vrátane e.coli a bacillus globigii, ktoré napodobňujú správanie antraxu. Baktérie boli rozprašované vojenskou loďou Icewhale zakotvenej poblíž pobrežia Dorsetu, ktorá rozprašovala tieto mikroorganizmy do oblasti s polomerom 7-15 km.
Správa tiež odhaľuje detaily pokusu DICE v južnom Dorsete v rokoch 1971-1975. Tie zahŕňali amerických a britských vedcov, ktorí rozprašovali do vzduchu masívne množstvá baktérie serratia marcescens, spolu s imitátorom antraxu a fenolmi. (pozn. prekladateľa: je zaujímavé, že baktéria serratia marcescens býva spomínaná v súvislosti s baktériami z chemtrails a spôsobuje zápaly pľúc)

Baktérie vypúšťané do tunelov metra

Podobné baktérie boli vypustené v rokoch 1952-1964 v rámci „Testov sabotáže“. Tieto testy mali za úlohu určiť zraniteľnosť veľkých vládnych budov a prostriedkov verejnej dopravy. V roku 1956 boli počas doby obeda baktérie vypustené do Londýnskeho metra, pozdĺž Northern Line medzi Coliers Wood a Tooting Broadway. Výsledky ukázali, že sa organizmy rozptýlili do vzdialenosti asi 10 míľ (15 km). Podobné testy boli podniknuté v tuneloch prechádzajúcich popod vládne budovy vo Whitehall.

Baktérie prichytené k pavučinovým vláknam

Experimenty podniknuté v rokoch 1964-1973 zahŕňali prichytenie baktérií k vláknam pavučín v krabiciach s cieľom otestovať, ako budú baktérie prežívať v rôznych podmienkach. Tieto testy boli vykonané v desiatke lokalít po celej krajine, vrátane Londýnskeho West End, Southampton a Swindon. Okrem toho bolo podniknutých vyše desať menších lokálnych testov v rokoch 1968-1977.

Deti so zdravotnými poškodeniami

V posledných rokoch ministerstvo obrany poverilo dvoch vedcov, aby preskúmali bezpečnosť týchto testov. Obaja tvrdili, že neexistovalo žiadne riziko na verejné zdravie, ale jeden z nich poznamenal, že starí ľudia a ľudia trpiaci dýchacími ochoreniami by mohli byť vážne poškodení, ak by sa nadýchali dostatočného množstva týchto mikroorganizmov.
Niektoré rodiny z oblastí, ktoré znášali hlavnú tiaž týchto tajných testov, sú však presvedčené, že experimenty spôsobili u ich detí vrodené poruchy, fyzické poškodenia a problémy s učením.
David Orman, armádny dôstojník z Bournemouthu požaduje verejné vyšetrovanie. Jeho žena Janette sa narodila v East Lulworth v Dorsete, blízko miesta, kde sa uskutočňovali mnohé z pokusov. Mala potrat a potom sa jej narodil syn s detskou mozgovou obrnou (cerebral palsy). Janettine tri sestry, ktoré sa tiež narodili v osade v dobe testov, taktiež porodili deti s nevysvetliteľnými problémami a podobne mnoho ľudí z ich susedstva.
Lokálne zdravotné autority popierajú, že by tam bol nejaký spoločný vzorec, ale Orman verí v opak. Povedal: „Som presvedčený, že sa tu stalo niečo hrozné. Osada bola zomknutá komunita a že sa tu narodilo toľko detí s vrodenými poruchami počas tak krátkej doby, nemôže byť iba náhoda“.

Utajovanie testov

Nasledujúce vlády sa snažili udržať detaily týchto bakteriologických testov v utajení. Aj keď v posledných rokoch sa dostali na verejnosť početné správy ohľadom jednotlivých testov, až tento nedávny dokument ministerstva obrany – zverejnený vďaka poslancovi Liberálnych Demokratov Normanovi Bakerovi – dáva najkompletnejší doteraz zverejnený oficiálny obraz bakteriologických testov v Británii.
Baker povedal: „Vítam skutočnosť, že vláda konečne zverejnila tieto informácie, ale pýtam sa, prečo to im trvalo tak dlho. Je neakceptovateľné, že verejnosť bola používaná ako pokusné morčatá bez ich vedomia a chcem aby vláda potvrdila, že tieto použité chemikálie a baktérie boli bezpečné.“

Britský antraxový výskum

Správa ministerstva obrany mapuje históriu britského výskumu bakteriologických zbraní od doby druhej svetovej vojny, kedy Porton Down vyrobil 5 miliónov hnojivových granúl (cattle cakes) naplnených smrteľnými antraxovými spórami, ktoré mali byť zhodené na Nemecko s úmyslom zabiť jeho dobytok. Tiež poskytuje detaily neslávnych antraxových experimentov na Gruinard na Škótskom pobreží, ktoré zanechali ostrov tak kontaminovaný, že nemohol byť obývaný až do konca 80. rokov.
Správa tiež potvrdzuje používanie antraxu a ďalších smrteľných baktérií pri testoch na palube lodí v Karibiku a poblíž Škótskeho pobrežia v 50. rokoch. Dokument píše:
„Tichý súhlas na tieto simulačné testy pri ktorých bola verejnosť vystavovaná baktériam, bol silne ovplyvnený otázkami bezpečnosti, zjavne s úmyslom obmedziť znalosť verejnosti o týchto testoch. Dôležitý spolufaktor bola potreba vyhnúť sa verejnému poplachu a zamlčať zraniteľnosť civilnej populácie k biologickému útoku.“
Sue Ellison, hovorca za Porton Down, povedal:
„Nezávislé správy významných vedcov ukázali, že neexistovalo žiadne ohrozenie verejného zdravia z testov baktérií vypúšťaných za účelom ochrany verejnosti. Výsledky z týchto pokusov zachránia životy, ak by krajina alebo naša armáda čelila útoku chemickými a biologickými zbraňami“.
Keď sa ho spýtali, či takéto testy stále prebiehajú, povedal:
„Nevyjadrujeme sa k prebiehajúcim projektom „. (‚It is not our policy to discuss ongoing research.’)
Zdroj: https://www.theguardian.com/politics/2002/apr/21/uk.medicalscience
* * *
Článok bol zverejnený 21. apríla 2002 v britských novinách The Guardian. Grafické úpravy a medzititulky doplnené prekladateľom
Dodatok pre čitateľov: nasledujúce dva nasledujúce odborné pojmy sa veľmi často spomínajú v textoch ohľadom anglo-amerických chemicko-biologických pokusov: Zinc cadmium sulfide je fluorescenčná chemická látka, ktorá býva využívaná na vyhodnocovanie efektivity rozptyľovania chemických zbraní. Spóry baktérie Bacillus subtilis majú veľmi podobné vlastnosti ako spóry baktérie Bacillus anthracis a využívali sa v minulosti v rámci amerického vývoja antraxových biologických zbraní. Je dostatok dôkazov, že v 50. až 70. rokoch americká armáda tieto látky používala pri množstve utajovaných testov nad rozsiahlymi husto osídlenými oblasťami. V 70. rokoch séria súdnych žalôb donútila americkú vládu časť týchto pokusov na nič netušiacej verejnosti odtajniť, ale množstvo ďalších biologických programov zostáva dodnes v utajení.
Vo vyššie preloženom článku z The Guardian sa britská vláda obhajuje, že celý biologický výskum prebiehal výlučne v záujme obrany krajiny a jej občanov. Aj letmý pohľad na text ale naznačuje opak: britská vláda podrobne testovala rozptyľovanie bakteriologických látok, ale nie stratégie obrany proti nim, či už v podobe filtrov, liekov alebo výcviku verejnosti. To dokazuje, že tieto programy boli určené pre útočné nasadenie. Existujú napríklad svedectvá, že v dobe Kórejskej vojny v rokoch 1950-1953 došlo k masívnemu používaniu biologických zbraní proti Severnej Kórei zo strany americkej armády.
http://www.nwoo.org/2016/12/20/britska-vlada-priznala-ze-desiatky-rokov-testovala-na-milionoch-britov-bakteriologicke-zbrane/


Snemovňou v USA prešiel zákon, ktorý dovoluje sledovať Američanov prostredníctvom mikročipov

Sněmovnou v USA prošel zákon, který dovoluje sledovat Američany skrze mikročipy

Sněmovnou reprezentantů v USA prošel minulý čtvrtek orwellovský zákon, který dovoluje běžně sledovat americké občany skrze mikročipy.
H.R. 4919 (také známý jako Kevin and Avonte’s Law), který prošel v poměrů 346 hlasujících pro, ku 66 hlasujících proti, dovoluje vytvářet, zřizovat a provozovat „programy pro lokalizační sledovací technologie.“
Dailycaller.com píše:
Programy by umožňovaly najít „osoby s různými druhy demence, jako je Alzheimerova choroba nebo dětem s poruchami osobnosti jako je autismus, které opustili svoje bezpečné prostředí.“
Zákon by dovoloval ministru spravedlnosti, aby se radil s úřadem ministerstva zdraví a sociálních služeb a dalšími zdravotnickými organizacemi, z důvodu, aby tyto úřady přišly s nejlepším postupy pro tyto sledovací zařízení.
Zatímco advokáti legislativy – jako texaská demokratka Sheila Jakcson Lee nebo republikán Chris Smith z New Jersey - poukazují na tragédie, kterým by se mohlo předejít použitím takové technologie, která by dokázala najít lidi s mentálními poruchami, kteří se dostanou do nebezpečných situací, jiní si to nemyslí. Texaský republikán Louie Gohmert říká, že čistý záměr tohoto zákona, může být interpretován různými způsoby. 
„Ačkoliv tato iniciativa může mít šlechetné úmysly, tak se právě takové "malé a dočasné" zákony, sestavené ve jménu bezpečí a bezpečnosti často vyvinou v trvalé a byrokraticky zatěžující, které odepírají svobody americkému lidu. To se přesně stalo zde. Existuje tu problém s bezpečím pro lidi s Alzeheimerem, autismem a jinými duševními poruchami, a tak je nám na vyřešení předloženo, že Ministerstvo spravedlnosti může spustit sledovací program, který umožní nějakému zařízení nebo metodě, sledovat tyto osoby 24/7,“ řekl Gohmert ve svém projevu.
Později přišel s tím, že „Podporovatelé tohoto zákona nám budou říkat, ať se nebojíme, protože mluví takovou řečí, že toto sledovací zařízení není tak invazivní, je úplně dobrovolné a bude stát pouze pár milionů dolarů, aby se to mohlo celé spustit.“
Gohmert vysvětluje: „Je opravdu otřesné, že může být republikánská většina v Parlamentu a Senátu, tak slepá k tomuto vládnímu převzetí, které dovolí federální sledovací program, ne pro kriminálníky v USA, ne pro teroristy, ne pro ilegální imigranty nebo dokonce imigranty, kteří spáchali zločin, ale pro lidi s vývojovým postižením - termín, který je předmětem široké dezinterpretace.“
Leadři z řad republikánů v Senátu to dokonce přednesli, když tam skoro nikdo nebyl a požadovali, aby se tento Big Brotherovský program odsouhlasil dokonce bez hlasování - někdo požadoval, ať se tomu dá „jednomyslný souhlas.“
Jelikož nikdo nebyl informován, že zákon právě prochází, nikdo kdo by cokoliv namítal, tam nebyl, takže to prochází bez toho, aniž by o tom ve skutečnosti kdokoliv hlasoval.
Republikán Smith, největší podporovatel zákona, před tiskem argumentoval pasáží z legislativy, že zákon uspokojí velkou potřebu, zejména v autistické komunitě - od roku 2011 přišlo přes 100 autistů o život poté co odešli ze svého bezpečného prostředí," říká Smith. „Čas a výcvik jsou nejdůležitějšími prvky, když se osoby ztratí a Kevin and Avonte´s zákon jim může pomoci vybavit místní strážce zákona s výcvikem a technologií, která zajistí to, aby dostala tyto děti domů.“