pondelok, 5. decembra 2016


   Slnko na snehu
      4. decembra

              Krása je viac ako génius, lebo nepotrebuje žiadne vysvetľovanie....
             Konať dobro je jediný čin, ktorý nám skutočne dáva pocit blaha.... Emerson
             Vydarená akcia .....
             Ráno bola poriadna zima.... 8 stupňou pod nulou..... ťažko sa mi vyrážalo do akcie....
             Nechcelo sa mi ale vyrazili sme..... Teplota vody v jazere 3 stupne......
             Slniečko na západe svieti hlboko do jaskyne.....
             Do vody pôjdeme až po akcii no nebolo to najlepšie riešenie preto že poobede začalo poriadne prituhovať...
            Prieskum kanála na ľavoboku.... kanál je budovaný na výraznej tektonike a odvádza nás od predpokladaného
            smeru ale je to tam kopáčsky celkom dobre priechodné.... a ide to tam aj nadol a to je povzbudzujúce...
            Padajúca hviezda....
            Striekanie oblohy je každodenná konšpiračná realita
             Ťaháme najprv bločky čo sme zvalili do sondy z ľavoboku na poslednej akcii....
            Predpoludňajšie slniečko nad jazerom....
         Peťo neustále sleduje čas.... na prácu v sonde ho máme stále menej..... čas nás skrátka stále naháňa...
          Čas z akcií nám výrazne ukusuje zimné otužovanie..... ale zdravie je dôležité....
             Horná komora pod Ľudmilou a pod ňou bude Dolná sňemovňa:-) Už sa na tom intenzívne pracuje....:-)
             Volal Jožo Ridzoň na Orave mali - 18 stupňov na budúci týždeň sa možno ku nám pridá.....
            Tento blok si ešte na odpratanie počká....
             Nádherne by dnes bolo niekde na horskom hrebeni okolo Rozsutca....
             Ráno som ešte nevedel či sa rozbehnem, ale napokon to šlo veľmi dobre a s chuťou....
             Slniečko na absolútne kľudnej hladine....
            V predchádzajúcu nedeľu sme akciu vynechali preto že som bol po tvrdej sobotňajšej makačke celkom zničený.
            Nuž ale sme opäť tu aj keď vždy len na chvíľu, ale je to dobrá forma tréningu.....
              Cieľ pod Hlinenou stenou....
             Čím sme bližšie k cieľu, tým sú väčšie ťažkosti....  Goethe
             Cieľom akcie bolo preskúmať dno a steny kanála, či to týmto smerom bude mať vôbec zmysel a či to bude
             priechodné....
              V systéme. ktorý vytvára ľudstvo, je ľudskosť výnimkou....   Brecht
             Sme v závetrí a slniečko tu pekne pripeká....
             Aj zvieratká odtiaľto radi pozerajú na krajinu....
            No ostáva už len vytrepať sa hore do vchodu....
            Pakujeme sa do pohužvaných a zaprášených kombinéz....
           Ale aspoň že je takto povzbudzujúco krásne a slniečko nás zahrieva....
             Ale strašne sa nám nechce trepať sa hore do tej diery....
           Ešte sme nezohnali sponzora na potlačenie chrbtov kombinéz všetky sú pripravené opraté tak Peťo musí obliekať
           ešte svoju starú kombinézu...
            Peniaze ktoré neustále chýbajú napriek neustálemu snaženiu zarobiť ich zbavujú naše životy invencií rozletu a tvorivosti....
            Za tie naše posrané životy ale nikto nemôže ako sa to často píše v diskusiách pod revolučno burcujúcimi
            článkami na internete... Trollíci sa nám snažia vtĺkať do palíc že to čo tu je, je to najlepšie možné a nikto už nič lepšie
            nevymyslí.....
           Ale my to nevzdáme..... Nikdy.... kým dýchame existuje nádej na lepší svet.....
             Čo by sme dokázali keby sme neboli takto existenčne a nedôstojne pribíjaní k zemi.....
             Keď už sme tu hore je akcia na dobrej ceste....
             Ešte sa poobzerať po tej nádhere dookola a ideme do kolien....
             Do lomu chodia ľudia často na prechádzky. Jazero je ako magnet v celom ročnom období.....
            Peťo sa skladá do vstupnej plazikvy.....
            Vnútri v jaskyni je príjemné teplúčko ako keby bola vykurovaná.
             Tak že vykúrené máme ideme na vec....
            Ale pre istotu dáme ešte po glgu hruškovice.....
            Najprv chvíľu kopal Peťo a moc sa mu to nepozdávalo a stále hovoril niečo o kompakte na dne poruchy.
            Tak som to šiel preveriť....
            A zisťujem že je to tam celkom zaujímavé a nie je tam ten kompakt ako sa Peťovi zdalo.
             Práve že to tam všetko znie duto ľavá stena je dosť rozožratá....  až sa bojím aby sa nám to tam zľavoboku moc
             nesypalo
             Pod ňou to podchádza a rozširuje sa......
            Fotíme len na svetlá čeloviek lebo mi nefunguje blesk na RX100 III. lebo tam je systémová porucha E91:01.
            Odstránenie je príliš drahé 200 doláčov, tak že dokumentujem len takto nesystémovo....
            Celkom isto to tu pôjde dobre ťažiť....
            Pohľad do úzkeho kanála....
            Peťo rozbalil bielu vlajočku:-) Máme ešte 10 minút. To je teda naháňačka....
             Ale aj hodinka a pol stačila na to aby zistili ako to vypadá týmto smerom.....
            Dnes len smiešnych 12 vedier a pár bločkov horšie ako naposledy no ak chceme stíhať vlak pred piatou  a vodu
            tak musíme skončiť. Škoda že nebývame priamo na jazere. A Peťova účasť na akcii je podmienená skorším
            odchodom nič s tým nenarobím.
             Ešte trochu pozametať....
            Sú to len také bleskovky zatiaľ kým sa inak nedá.... snáď sa zmôžeme aj na viac....
             Slnečný lúč preniká 6 m do jaskyne....
             Ešte jeden pohľad na dno druhej šachty
             Lúče slnka odparujú vlhko z Peťovej kombinézy....
             Slnečný lúč je plný prachu.... Slnečné svetlo rozpaľuje steny do červena....
             Každá malá akcia nás posúva kúsok po kúsku dopredu......
             Keď to inak nejde musím sa s tým zmieriť.....
            Peťo je nervózny a stále ma naháňa....
             Aj keď sme toho neurobili veľa máme ďalšie informácie o teréne v hornine pred nami..... nevypadá to špatne....
            Nabudúce nám možno pomôžu chalani z Oravy - uvidíme
             Veľké zrkadlo.....
            Pozeráme k západu a jucháme k základni... treba tam zakúriť a ísť ešte do vody....
            Nad jazerom začína prituhovať....
             Veľké zrkadlenie....

             Takmer v pokluse.... Peťo uháňa ako keby ho včely hnali....
            Ja stále zaostávam pri zbesilom cvakaní.....
             Nebojte sa života. Verte, že ho skutočne hodno žiť, a vaša viera vám v tom pomôže.....   James
            Pekne nám zápaďáci malujú tú oblohu....
            Snažím sa len o rýchle kompozície v pokluse.....
            Umelé riasy na oblohe vznikajúce  s "kondenzačných pár" lietadiel.....
             Otužilci sú už vo vode.... po tom čo slnko zašlo za kopec je tu poriadna kosa.... - 5 stupňov
            Som spotený a pot mi mrzne na chrbáte. Kámoš ide do vody.... Ideme rýchlo zakúriť....
            Tak dnes to hol hore krásny deň....
             Teplomer ukazuje - 4 stupne
             Peťo otvára zrub....
            Drevo už praská v peci....
             Som si myslel že Peťo ide somnou do vody, ale kdeže len sa prezlieka....
              Nestihol som urobiť foto vo vode preto že som sa motal okolo ohňa v peci..... a robil som ventilátor
              teplota v chate už stúpa
             Dnes studený odchov nehrozí v zrube je už príjemne teplo....

            Do vody sa mi ani trochu nechcelo. Peťo ten to vzdal. Napokon som vybehol do mrazu. Naposledy som bol vo
            vode ktorá mala 5,7 stupňa. Voda mi vyrazila dych hneď ako som zatopil nautilus a musel som z nej vybehnúť.
            Vbehol som do nej ešte dva krát a pri poslednom raze som urobil aj pár plaveckých témp. No stačilo.
            Foto nebolo došla šťava v batérii. Ponáhlali sme sa na vlak a tak som neexperimentoval a nehral na dlhší pobyt
            v tej kletre
            Ale potenciál existuje tak že keby som nebol pod časovou tiesňou vydržím vo vode zo pár minút celkom v pohode..
            Slnko zapadá a na oblohe krásne vidieť ako sa tvoria z kondenzačných pár na oblohe oblačné riasy....
            Niet takého nezmyslu, o ktorom by vláda nedokázala presvedčiť svojich poddaných.....   Russel
               Bez fantázie niet ani dobra, ani múdrosti.... Eschenbachová



Kdo vraždí ruské vědce? Za 15 let záhadně zemřelo více než 70 zástupců vědecké elity Ruska









„Někdo ‚kuchá‘ hlavy nositelů strategických tajemství s použitím psychotropních, technických a jiných prostředků.
V CIA mají speciálně vytvořený seznam vynikajících ruských vědců, včetně jaderných fyziků. Jsou v něm stovky jmen,“ napsala svpressa.ru
Před pěti lety za podivných okolností havarovalo letadlo, ve kterém letělo pět nejlepších ruských jaderných fyziků. Vědci pracovali na výstavbě Bušerské jaderné elektrárny v Íránu. Jedním z nich byl Andrej Trofimov.
V USA volají po potrestání ruských jaderných fyziků
Letadlo bylo v absolutním pořádku a stejně tak i jeho posádka. A pokud snad někdo tuto katastrofu spojoval s konspiračními teoriemi, pak to rozhodně nebylo na ruské straně, ale byly to například izraelské noviny Haaretz, jejichž novináři několik dní věnovali velkou pozornost spiknutí týkajícímu se ruských vědců.
Ale není třeba být raketovým vědcem, aby si člověk dal dohromady dvě a dvě: protože během předcházející prezidentské kampaně se uchazeči o prezidentské křeslo ve Spojených státech vůbec s ničím netajili a hlasitě hovořil v médiích o tom, že je prý už na čase „fyzicky eliminovat ruské atomové vědce“, kteří tím, že pomáhají vybudovat Bušerskou jadernou elektrárnu, působí škodu národní bezpečnosti Ameriky.
Před šesti lety zahynul expert na jaderné zbraně Alexander Pikajev. Příčiny jeho smrti dosud nejsou známy. Ale jeho osobní počítač byl přitom důkladně vyčištěn. A takových záhadných tragédií jsou desítky a desítky. Například v únoru roku 2008 havarovalo letadlo, ve kterém letěl další jaderný fyzik Arkadij Mullin. Vyšetřování policistů z Francie, kde k havárii došlo, nic nepřineslo. Tamtéž, a taky z neznámého důvodu, na služební cestě náhle zemřel předtím zcela zdravý pětatřicetiletý ruský vědec Michail Poljanský.
Jedním z čerstvých případů záhadných úmrtí byla vloni na podzim smrt Sarkise Karamjana, vedoucího vědeckého pracovníka Laboratoře jaderných reakcí při Spojeném ústavu jaderného výzkumu, k níž došlo v Turecku. Turečtí vyšetřovatelé navzdory velmi podezřelým okolnostem tvrdí, že vědec se prostě utopil.
Před dvěma lety odešel na každodenní procházku na Losinově ostrově profesor, doktor fyzikálně-matematických věd Alexej Červoněnkis a – zmizel. Když ho později našli, konstatovali jako příčinu smrti… podchlazení. V září a v parku, který vědec znal jak svých pět prstů.
Jaderní fyzici, chemici, konstruktéři, programátoři, mikrobiologové, experti v leteckém, kosmickém a vojenském vývoji, matematici, psychologové, biologové, neurolingvisti, lékařské kapacity, technici… Jako by se nějaký zlý démon vznášel nad ruskými vědci. V Americe je z každé takové nehody mimořádná událost národního rozsahu. V Rusku je potichu tráví, řežou, mučí nebo prostě jen zabíjejí.
Krvavá sklizeň
V létě roku 2010 v bytě v Šelkovu našli tělo Alexeje Frolova, specialisty na mikroelektroniku a telemetrické přístroje, který byl náměstkem generálního ředitele společnosti akciové společnosti „Měřicí technika“, kde se vyráběly přístroje pro vojenskou i raketo-kosmickou oblast. Alexej, který samozřejmě pracoval s tajnými informacemi, byl dříve, než ho zavraždili, zvěrsky mučen.
Loupež? Společnost, pro kterou pracoval, je vědecko-výrobní sdružení plnící objednávky Ministerstva obrany RF a Centrálního aerodynamického ústavu…
A doslova za pár dní byl za bílého dne zavražděn na své chatě v Podmoskoví zaměstnanec téže společnosti — laureát Státní prémie, profesor Gennadij Pavlovec, doktor technických věd, který byl považován za velkého odborníka v oblasti aerodynamiky. Vědec měl na sobě desítky bodných a řezných ran a na konec podříznuté hrdlo.
Ale velké překvapení čekalo operativce a vyšetřovatele následně: při bližším ohledání byly na těle vědce nalezeny podivné tmavé skvrny — stopy, ale od čeho? Stejné skvrny, navíc rozmístěné do pravidelných geometrických obrazců, byly později objeveny i na těle jiného vědce ze společnosti „Volžský elektromechanický závod“, spolupracujícího s předchozí společností a zároveň i s akciovou společností „Almaz-Antaeus“. A znovu tu byla zranění nožem a podivné stopy evokující sugestivní myšlenku na mučení.
V létě roku 2003 v průběhu jen několika hodin byli zabiti vedoucí „Almaz-Antaeus“ Igor Klimov a Sergej Ščitko. První z nich byl dříve zaměstnancem Služby zahraniční rozvědky a později pracoval v Administrativě prezidenta a Ščitko byl v době smrti náměstkem generálního ředitele společnosti „Ratep“ — i tato serpuchovská radiotechnická společnost byla součástí koncernu.
O rok dříve byli ve městě na Něvě zabiti Ruben Narimanov a Michail Ivanov — vedoucí manažeři dalších podniků patřících k „Almaz-Antaeus“. V roce 2009 byl v hlavním městě zastřelen ještě jeden vysoce postavený vědecký pracovník — Andrej Baraběnkov.
Významný vědec v oblasti mikrobiologie, profesor Ruské státní lékařské univerzity, Valerij Koršunov byl nalezen s proraženou hlavou na schodišti před vlastním domem. Jeho jedinečné objevy pomáhaly léčit i nemoc z ozáření, a tak byla po jeho léčebné metodě poptávka nejen v Rusku, ale i za oceánem. Z důvodu úmrtí profesora byly pak k bolestivému umírání odsouzeny tisíce lidí.
Člověk odnikud
Psycholog s celosvětovou působností, člen-korespondent RAV (Ruské akademie věd) Andrej Brušlinský zemřel po loupežném přepadení v lednu 2002. O tři týdny dříve byl zabit akademik RAV Igor Glebov, ředitel petrohradské společnosti NIIelektromaš. Рoté, co se vypořádali s vojenským psychologem Michailem Ionovem v říjnu téhož roku, útočníci ukradli z jeho portfolia tajné dokumenty o reflexním ovládání vědomí člověka. O půl roku později zahynul násilnou smrtí vedoucí Mezinárodního centra pro jadernou bezpečnost Sergej Bugajenko.
A po dvou a půl měsících stejně skončil vedoucí katedry Akademie Žukovského generál, akademik RAV Alexander Krasovský.
V roce 2006 postihla tragická smrt člena-korespondenta RAV, genetika Leonida Koročkina. V roce 2007 za jízdy vyhodili z vlaku dalšího jaderného fyzika Igora Dobrunika. Vývojář nových vzorků vojenské techniky Vjačeslav Truchačev byl zabit v roce 2012 v Tule.
Ještě záhadnější byl osud třiceti lidí, kteří zcela ztratili paměť. Mezi nimi bylo mnoho vynikajících vědců. Všichni do té doby žili aktivní vědecký život a často létali do zahraničí, včetně USA, na sympozia, mezinárodní setkání a konference. A není žádným tajemstvím, že tam často dostávali od svých kolegů napojených na zpravodajské služby pozvánky ke spolupráci ve prospěch Spojených států.
Nejednu takovou lákavou nabídku dostal od amerických vědců i jaderný fyzik z Krasnojarského kraje Sergej Podojnicyn, jehož práce byly pro zahraničí velmi zajímavé. A není divu, protože měl vyšší stupeň přístupu k nejvíce utajovanému vývoji a tajným dokumentům. Zdá se však, že vědec nabídky americké strany odmítl.
Na podzim roku 2003 odešel z domova a zmizel. Objevil z ničeho nic v rodném Železnogorsku o několik měsíců později a ve velmi špatném fyzickém stavu. Podojnicyn si nepamatoval nic z toho, co se s ním po celou tu dobu dělo. Kromě toho sotva mohl mluvit a ztrácel orientaci v prostoru. Neměl u sebe žádné doklady. Přibližně stejná historie se opakovala i s profesorem Novikovem z Kazaně. I on odešel do práce a nevrátil se. Našli ho až po několika měsících pod Saratovem zhruba ve stejném stavu jako Podojnicyna — se zcela vymazanou pamětí.
A takový případ není jeden, ani dva, ale je jich mnoho. Někdo „kuchá“ hlavy nositelů strategických tajemství s použitím psychotropních, technických a jiných prostředků. V CIA mají speciálně vytvořený seznam vynikajících ruských vědců, včetně jaderných fyziků. Jsou v něm stovky jmen. Máme čekat na pokračování lovu na vědeckou elitu Ruska? Tato otázka zatím zůstává bez odpovědi.
Zdroj:
http://svpressa.ru/war21/
překlad: Vlabi


FOTO Tvár Ježiša Krista objavili na doskách: Teraz prišli vedci s prevratným dôkazom






Doštička údajne môže zachytávať Ježišovu tvár.
Doštička údajne môže zachytávať Ježišovu tvár.
22.12.2016 21:00
Odborníci hovoria, že na kovových doštičkách prastarého kódexu objaveného v roku 2008 by mohla byť zaznamenaná prvá zmienka o Ježišovi Kristovi a nielen to! Dokonca sa zdá, že je na nej vyobrazená aj Ježišova tvár.

Prastaré olovené doštičky možno zachytávajú skutočný portrét Krista. Vedci teraz potvrdili, že ich vek môže byť skutočne pozoruhodný. Zrejme pochádzajú z obdobia Ježišovho pôsobenia a v roku 2008 ich údajne objavil beduín Hassan Saeda v jaskyni v odľahlej časti Jordánska, neďaleko Galilejského jazera. Ich obsah je zaujímavý ako pre kresťanov, tak pre židov a moslimov. Z textu na doštičkách vyplýva, že Ježiš nezaložil úplne nové náboženstvo, ale obnovil tisícročnú tradíciu z čias kráľa Dávida.

Po prvýkrát po 500 rokoch otvorili údajnú hrobku Ježiša Krista: VIDEO úžasného objavu vo vnútri

Na prednej strane obálky jedného zo zbierky 70 olovených a medených kódexov vidno mladého bradatého muža s náznakom tŕňovej koruny okolo hlavy. Niektorí uvažujú, že by mohlo ísť o podobizeň Mesiáša, píšu zahraničné médiá.
Za uznanie pravosti kódexov vytrvalo bojujú David a Jennifer Elkingtonovci. Podľa nich by mali byť kresťanmi chránené. Testy profesora Rogera Webba and profesora Chrisa Jeynesa z laboratória University of Surrey preukázali, že kryštalizácia artefaktu naznačuje jeho prastarý vek. Olovo, z ktorého sú vyrobené, sa zhoduje s kovom z rímskych čias spred 2000 rokov. Historickú hodnotu nálezu dosvedčuje aj to, že kov neobsahuje rádioaktívne polónium, ktoré sa nachádza v modernom olove.






FOTO Tvár Ježiša Krista

Nový pohľad na Ježiša Krista

Jazykom kódexov je podľa odborníkov paleohebrejčina. Takisto sa v nich objavujú mená apoštolov Jakuba, Petra a Jána. Podľa historika a archeológa Davida Elkingtona by mohli byť doštičky kľúčovým objavom kresťanských dejín. Niektorí experti ich však považujú za kontroverzné.
Elkington tiež tvrdí, že knihy odhaľujú Kristovo členstvo v hebrejskej sekte, ktorá uctievala mužsko-ženského Boha v Šalamúnovom chráme. Ježiš podľa neho nemusel byť tesárom, ako hovorí kresťanská tradícia. V skutočnosti to mohol byť výraz na označenie zručného remeselníka. Možno bol sám tvorcom takýchto kovových doštičiek, uvažuje odborník. Aj na kresťanských ikonách býva vyobrazený so zapečatenou knihou – kódexom. Ježiš hlásal podľa Elkingtona návrat k dávnemu učeniu, ktoré reformy potlačili. Ak by sa pravosť doštičiek definitívne potvrdila, mohli by vrhnúť nové svetlo na Ježišov život a jeho učenie.





FOTO Tvár Ježiša Krista

8. Nápisy Kaifášovy rodiny | Deset NEJ biblické archeologie

29.6.2011, 31.12.2011 článek zařazen do Deseti NEJ

Před delší dobou jsem psal o Pilátově nápisu. A dnes, o svátku sv. Petra a Pavla, zmíním jinou negativní osobnost z evangelií, resp. rodinu, z níž tato negativní osobnost pocházela. O Kaifášovi mluví především Janovo evangelium: Jan 11,49 a třikrát v 18. kapitole, včetně nejznámnějšího výroku "že je lépe, aby jeden člověk zemřel za lid" (Jan 18,14). Dále se o něm zmiňuje Mt 26,57n, Lk 3,2 v líčení historických souvislostí začátku Ježíšova veřejného působení (o verš dříve je zmíněn Pilát) a Sk 4,6, kde se píše též o Petrovi. Petr byl podle evangelií také u Kaifáše "na dvoře" při zapření Ježíše (Mt 26,69n či Jan 18,25n).
Správně se tento chlapík jmenoval Josef Kaifáš, jak uvádí Josef Flávius ve svých Starožitnostech 18,35. Text Starožitností nevlastním, ale citát cituji z Ancient Inscriptions - Voices from the Biblical World (CD); vizKNIHY. O Kaifášovi a "jeho" osuáriu s nápisem "Josef bar Kaifa"(nalezeném v roce 1990 blízko Jeruzaléma) píše též David Flusser ve své knize Ježíš, s. 168-177; viz KNIHY. Toto osuárium je na horním obrázku; kliknutím na něj lze otevřít větší!
Osuária jsou pohřební schránky, do kterých se v Ježíšově době ukládaly kosti zesnulého (či více zesnulých) po zetletí jejich těla. Dnesoznámil Izraelský památkový úřad, že osuárium s aramejským nápisem"Miriam dcera Jošuova, syna Kaifášova, kněze Maazjášova z Bet Imri", před časem zabavené zlodějům památek, je na základě posudku odborníků - včetně nápisu - původní, staré cca 2000 let. Jedná se tedy o schránku Kaifášovy vnučky - viz obrázek dole, kliknutím na něj lze otevřít větší!. Jak upozorňuje známý biblicko-archeologický bloggerprof. Todd Bolen, poprvé se zde dozvídáme, že kněz Kaifáš byl z Maazjášovy 24. kněžské třídy (srov. 1Par 24,18 a Neh 10,9). Ovšem protože schránka byla původně zcizena z hrobu na neznámém místě, další souvislosti tohoto nálezu nám zůstávají utajeny :-(

Doplňuji odkaz na článek, který upozorňuje na poměrně překvapivé uznání osuária Miriam za pravé pomocí metod, které u jiných objektů neznámého původu nebyly použity. Určité směry v archologické praxi odmítají se zabývat objekty neznámého původu (zpravidla se jedná o krádeže na archeologických nalezištích). Ovšem co potom např. svitky od Mrtvého moře? U nich je místo nálezu také často jen hypotetické.
1. Svitky od Mrtvého moře
2. Stéla z Tel Dan
3. Jericho
4. Stříbrný svitek - amulet z Ketef Hinnom
5. Ukřižovaný muž
6. Pilátův nápis
7. Chizkijášův tunel
8. (nejen) Kajfášovo osuárium
9. Černý obelisk Salmanassara III.
10. Lakíšské panely

http://mujweb.cz/musil.family/biblicka-archeologie/20110629-caipas.htm
Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt Talpiotská hrobka


Ježíšova hrobka

Po delší odmlce přidávám další zajímavý článek. Nepatří zas až tak do tématu těchto stránek, ale přijde mi tak důležitý, že jej nemohu nechat jen tak ladem :-)
Tento článek je výtah z knihy Hrobka Ježíšovy rodiny, autoři Simcha Jacobovici a Charles Pellegriono.
V roce 1980 vrcholil příliv turistů, přistěhovalců, i výstavba na jeruzalémských kopcích, tím stavební firmy náhodně objevovaly po celém Izraeli nová archeologická naleziště.
Dne 28.3.1980 buldozery narazily na zvláštní hrobku.
Ta byla zařazena do katalogu izraelského Úřadu starověkých památek pod číslem IAA80/500-509.
Na průzkumu hrobky se podíleli archeologové: Eliot Braun, Josef Gate, Amos Kloner a student archeologie Šimon Gibbon.
Hrobku začali prohledávat až za úsvitu třetího dne po objevení hrobky 30.3.1980.
Nad vstupem vedoucím do chodby byl umístěn symbol – reliéfní skulptura – záměrně vyřezané obrácené V nebo Y. Byla široká více než metr a v jejím středu byl umístěn výrazný kruh. Jinak řečeno kruh ve velké krokvi. Archeolog Šimon ve své pozdější terénní zprávě poznamenal, že pyramidě se podobající krokev měla nahoře jakýsi „komínek“. Na jiných nalezených hrobkách žádný takovýto symbol nebyl.
V hrobce se za léta vytvořil po kolena vysoký nános zemědělské půdy, tzv. terra rossa.

Archeologové zde nalezli 6 pohřebních výklenků (tzv. v hebrejštině kochim a v latině loculi) vytesaných ve třech ze čtyř zdí komory. Ve výklencích napočítali celkem 10 schránek na kosti.
Hrobka byla vytesána s precizními detaily, musela patřit významným lidem.
Zvláštní obdiv měly dvě obloukovité „arcosolie“ neboli základní pohřební police vytesány do severní a západní zdi.
Úkolem archeologů bylo vynosit všechny schránky ven, zdokumentovat hrobku a nechat jí zahrnout nebo zničit staviteli.
Další zajímavostí byly na zemi umístěné tři lebky v přední komoře, které nepatřili „obyvatelům“ hrobky. Rozhodně tam nebyli pohřbeni podle židovských pohřebních zvyklostí prvního století. Dle rozmístění třech lebek v předsíni lze usoudit, že by se mohlo jednat o jakýsi obřad. Byly tam opravdu jen lebky, žádné kosti. Tvořili jakýsi rovnoramenný trojúhelník, jehož základna byla orientována směrem k jeruzalémské chrámové hoře.
Vysvětlením lebek v hrobce můžeme nalézt u templářů. U templářů je totiž jedna věc zajímavá: jedno z nejzajímavějších obvinění církve proti templářům bylo, že rytíři uctívají lidskou lebku. A také že tato lebka je údajně spjata s Ježíšovou rodinou. Říkalo se také, že templáři provádějí tajný obřad, při němž je zasvěcovaný povinen obejít po obvodu trojúhelníku a kruhu lebku a zkřížené hnáty. A to, že bohatství získali dík objevení posvátných jeruzalémských relikvií, které jim po jistý čas poskytovaly jakousi tajnou moc nad Vatikánem. Je tedy možné, že se hrobka stala na krátký čas svatyní templářských rituálů? Možná si templáři odnesli sebou do Evropy i symbol na průčelí, vysvětlovalo by to zavedení pyramidy a vševidoucího oka.

Schránky:
A nyní konkrétnější popis schránek nalezených v hrobce.
20% jeruzalémských schránek má na sobě nápisy. A i tyto nalezené je měly a velice zajímavé.
1) Schránka 80/500 – nese nápis Mariamnu e Mara (Mara Mariamné, řecká verze Miriam) a to napsáno řecky. Schránka byla větší než ostatní, velká skoro 70cm a byla celá ozdobená růžicemi. V prosinci 2005 zjistila specialistka na nápisy Tal Ilanová, že část nápisu Mara (Marie) může znamenat zároveň „mistr“ a „pán“. Před slovem Mara byl řecký symbol znamenající „známá také jako“.
Při snaze spojit Marii Magdalskou s nalezenou Mariamné zavedlo Simchu k práci Francoise Bovona, novozákonního znalce z Harvardovy univerzity. Jednalo se o starobylý rukopis napsaný v řečtině. Na první straně stál titul „Skutky Filipovy“ (podrobnější info níže). V tomto textu byla Marie Magdalská apoštol, kázala a křtila a konala léčivé zázraky. Tato Marie byla hodně odlišná od Magdalény církevního učení a vůbec to nebyla „padlá žena“. Podle apoštola Filipa, který se označuje za Mariina bratra, není známa jako Magdalena, žena z Magdaly. Lépe je známa pod přijatým jménem, stejným jako to, které je napsáno na boku schránky: Mariamné.
Na schránce bylo řecky napsáno Mariamnu, tj. Mariamny, se zdobným přídavkem či ocáskem na konci. „Nu“ byla zdrobnělina známějšího Mariamné, což je zase řecká verze jména Miriam, tj. Marie. Druhou část nápisu tvořila řecká verze aramejského slova značícího „pán“ či „mistr“. Celý nápis bylo možné přečíst jako  Mariamny, zvané také Pán/mistr.
Profesor Tabor poukázal na to, že stejná gramatická vazba odhaluje, že genitiv se tu vztahuje na samotnou schránku a že nápis lze proto číst jako (toto je schránka) Mariamny zvané jako Mistr. Tento nápis nám nabízí ojedinělou situaci: žádný jiný nápis, jako je tento, prostě neexistuje. Na této schránce jsou vedle sebe vytesána dvě V (bez odpovídající kamenické značky na víku).
Řecká ortodoxní církev oslavuje dodnes Marii Magdalskou, které říkají Mariamné, každého 22.7. Uctívají ji jako nositelku svaté myrhy a rovnou apoštolům.

2)
 Schránka 80/501 – byla hladce vyleštěná, zdobená vyřezanými růžicemi ve vyřezaných rámech, její nápis byl v hebrejštině vyrytý s větší pečlivostí než ostatní a nese jméno Yehuda Bar Yeshua (Jehuda Bar Ješua = Juda, syn Ježíže). Je domněnka proč je v evangeliích Juda jako bratr Ježíše a ne syn, jako na osuáriu (více info níže). Je totiž možné, že pro bezpečnost syna jej Ježíš vydával za svého mladšího bratra. Bylo dáno, že když římané zabili otce, následoval i syn. Děti uchazeče o trůn byly odsouzeny k smrti, ale sourozenci někdy směli zůstat naživu.
3) Schránka 80/502 – nese hebrejsky psáno Matia (Matouš). Za předpokladu, že genealogie uvedená v Lukášovi 3 popisuje rodokmen Ježíšovy matky Marie, jak věří mnoho badatelů, bylo jméno Matouš v její rodině běžné. James Tabor uvádí: Matouš bylo kněžské jméno a Marie měla skrze příbuzenský vztah s Alžbětou, matkou Jana Křtitele, kněžské příbuzenstvo. Také Mariin dědeček se jmenoval Matouš, takže je docela možné, že v rodinné hrobce mohl být pohřben např. vlastní bratranec nazvaný po dědovi Matouš. Na této schránce se nacházejí také podivné znaky. Na vnitřní stěnu nádoby kdosi napsal cosi, co vypadá jako spěšně načmáraná písmena hebrejské abecedy: malé „mam“ (m), malé „tav“ (t) a malé „jhe“ (a). Tyto symboly zůstávají nesrozumitelné. Je však také možné je číst jako „Matja“ – Matouš. Možná že jde o poznámku, kterou si kameník udělal pro sebe předtím, než vytesal formálnější nápis zvenčí.

4)
 Schránka 80/503 – nese nápis Yeshua Bar Josef ( Ješua Bar Josef  = Ježíš, syn Josefa). Na schránce předchází před slovy Ježíš, syn Josefa velký kříž se základnou přesně připojenou k základně prvního tahu slova Ježíš. Kříž je vyšší než jméno a nakloněný k pravé straně nápisu v úhlu příznačně připomínajícím středověké církevní zobrazování Ježíše, který si nese svůj vlastní nástroj umučení a pokoření. Hloubka a šířka značky je totožná s tahy každého písmene nápisu, což naznačuje, že kříž i slova byly vyryty stejným rydlem, stejnou rukou a ve stejnou dobu. Další anomálií na této schránce je, že na víku se nachází ještě vyryté V nebo krokev a hluboko vyrytá šesticípá hvězda (s jedním paprskem vychýleným do sotva rozpoznatelného V). Ať už kříž, hvězda a V znamenaly cokoliv, nemají v oblasti kamenických značek žádnou obdobu.
5) Schránka 80/504 – Yosa nebo Yose (Josa či Jose – zkratka Josef). S tímto jménem byl nejdříve problém, až poté se objasnilo, že Josa je zdrobnělina Josefa. Josa je jediný, který se kdy našel. A ke všemu je Josa znám z Markova evangelia. Josa či v řečtině Joses je výslovně uveden jako jeden z Ježíšových čtyř bratří. Tato přezdívka byla ojedinělá a nevyskytuje se na žádné jiné kostní schránce a přitom se dochovala i v anglickém překladu Nového zákona.
6) Schránka 80/505 – na sobě nese jméno Maria (Marie) hebrejskými písmeny, ale napsané tak, jak se vyslovuje latinsky. To bylo neobvyklé z důvodu, že do dnešního dne nese z tisíců schránek pouze osm dalších jméno Marie v hebrejštině.

7)
 Schránka 80/506 – utrpěla v zemi výrazným minerálním odpařováním velké škody a s výjimkou velkého znaku podobného kříži na jedné straně, byly všechny rýhy v drolivém vápenci nečitelné. Tento kříž dominuje celé jedné straně a je větší, než u jakékoli kamenické značky můžeme oprávněně očekávat.
8,9) Schránky 80/507-508 – byly také poškozeny a bez nápisu
10) Schránka 80/509 se měla později stát sama o sobě záhadou: zmizela, než ji mohli vyfotografovat, nebo řádně prozkoumat co do insignií, výzdoby nebo napsaných jmen, ale ne dříve, než byla katalogizována.
Harshel Shanksem našel v Izraeli schránku s nápisem Jakub, syn Josefa, bratr Ježíše na trhu se starožitnostmi bez jakékoli zdokumentované minulosti. Nápis Jakubovy schránky byl v podezření, že jeho část je padělána – konkrétně část bratr Ježíše, ale Geologický průzkum Izraele (IGS) a světové proslulý, bývalý kněz André Lemure z francouzské Sorbonny ji ověřili a prohlásili za pravou. Avšak IÚSP i přes veškeré testy které potvrzovaly pravost Jakubovi schránky tvrdilo, že nápis je padělaný. Z jistého hlediska to tak vypadalo, ale nejednalo se o padělek, ale pouze o vyčištění schránky, které zapříčinilo poškození ze kterého usuzovali, že je to padělek. K tomuto poznatku o čištění došlo v roce 2002. V roce 2006 dr. Wolfgang Krumbein, profesor oldenburské univerzity v Německu a jeden z předních světových odborníků na geochemii, geomikrobiologii a kamennou patinu, provedl svůj vlastní průzkum mikrovzorků patiny z nitra písmen první a poslední části nápisu „Jakub, syn Josefa, bratr Ježíše“ a dospěl k závěru, že muselo uplynout 50-100let (a pravděpodobněji celá staletí) než se vytvořilo specifické složení patiny a tudíž nápis zcela jistě není podvrh. Mohla být tato schránka onou zmizelou IAA 80/509 z Talpiotské hrobky?
Velkou zajímavostí je, že šest z deseti schránek nesly lidská jména. Je to výjimečně vysoké procento ve srovnání s ostatními hrobkami.






Symboly:
Jak jsem již uvedla, na schránkách se nacházejí různé symboly. Mezi zajímavější patří kříž. Faktem totiž je, že rané ježíšovské hnutí nepřevzalo nástroj umučení jako náboženský symbol. Bylo by to, jako kdyby my jsme měli za symbol např. elektrické křeslo. I přesto to neznamená, že rané ježíšovské hnutí nemohlo používat křížový symbol jako náboženský. Nereprezentoval pro ně nástroj umučení, na který byl přibit Ježíš. Křížové symboly předcházely pravděpodobně konstantinský kříž a teprve později byly proměněny v symboly kříže, jak je známe dnes.
Dalším zajímavým symbolem byl symbol umístěný nad vchodem do hrobky (viz text výše). Takovéto podobné symboly zdobí zednářské temply, jedná se o kružítko ve tvaru krokve, uzavírající kulaté písmeno G ve tvaru kruhu. Další podobný symbol pojatý jako úplná pyramida (nebo trojúhelník) uzavírající vševidoucí Boží oko, lze dnes nalézt na kostelech a zednářských templech po celém světě – od moderních barevných oken v Chrámu zvěstování v Nazaretě přes starověké malby v klášteře Svatého kříže v Jeruzalémě a přece nikdo neví, co tento symbol znamená. Faktem je, že krokev a kruh se objevily v celé Evropě najednou, jakoby spontánně, po první křížové výpravě. Onen symbol jakoby začal žít svým vlastním životem a nejčastěji byl spojován s heretickými skupinami, jako byli templáři a později svobodní zednáři.
Jistě každého napadne falzifikace kostních schránek, ale to by bylo zbytečné. Schránky si může koupit kdokoliv v každém jeruzalémském starožitnictví za pouhých 5 dolarů. Lidé je používají i třeba jako květináče.
6. dubna 1980 byla tzv. Talpiotská hrobka prázdná. Krátce nato náboženské úřady uzavřely složku hrobky IAA80/500-509 a velmi brzy byla hrobka zapečetěna ochranným ocelovým pouzdrem pokrytým vrstvou betonu.
Archeologové pořídili pouze 1 fotografický snímek a to se symbolem nad vchodem, ostatní fotografie prý byly tak podexponované, že byly nepublikovatelné. Jediné jiné foto pořídila jistá Rivka Maozová, která na hrobku upozornila.
Tím vše skončilo a archeologové po šestnácti letech pro BBC vše podivné vyvrátili a popřeli jakoukoli spojitost s Ježíšem.
Jak jsem se již výše zmiňovala, hrobka nebyla zničena, jen zapečetěna a po dlouhých letech jí bylo načase znovu nalézt, řádně prozkoumat a zdokumentovat.
V roce 2005 Simcha znovu našel Ježíšovu hrobku, byla zasypána mezi činžáky. Než v roce 1980 hrobku uzavřeli, IÚSP z ní udělal genizu. To je místo, kam se „pohřbívají“ poškozené svaté texty, jako knihy motliteb a bible. Podle židovského zákona se nesmí vyhodit, je třeba je pohřbít jako lidské bytosti. Takže když Simcha vstoupil do hrobky, byla plná těchto rozpadlých textů.
Simcha a jeho tým odebrali veškeré vzorky z osuárií, které byli umístěny ve skladu IÚSP a z Ježíšovi hrobky.
Zajímavostí v hrobce bylo, že strop byl totálně  promáčený a i přes veškeré budovatelské práce a zemětřesení vydržel a nespadl.
DNA
Vzorky z hrobky a osuárií byly testovány ve specializované univerzitě (Thunder Bay v Ontariu, Lakeheadská univerzita), která vlastní jednu z pěti nejlepších laboratoří pro paleo-DNA na světě.
Paleo-DNA laboratoře se specializují na získávání DNA z lidských pozůstatků, na které si běžná laboratoř netroufá.
Cílem bylo dokázat rozdílné DNA u Ježíše a Mariamné, jelikož lidé pohřbeni ve stejné hrobce bývali spřízněny buď pokrevně, nebo sňatkem! Bohužel jejich ostatky byly hodně poškozené a tak v laboratoři mohli odebrat a porovnat pouze mitochondriální DNA, což je ovšem DNA zděděná po matce, z matky na dítě. Znamená to, že mohli identifikovat mateřský příbuzenský vztah. Tj., že můžeme klást pouze tyto otázky: Jsou tito dva jedinci matka a dítě? Jsou to bratr a sestra? Nebo jde o dva nepříbuzné jedince?
Výsledky ukazovaly konkrétní báze kyseliny nukleové: adenin (A), cytosin (C), guanin (G) a thymin (T)
Schránka 80/503 – Ježíš – ukazatel 140:  CTACCC
Schránka 80/500 – Mariamné – ukazatel 140: ACCTAG
Schránka 80/503 – Ježíš – ukazatel 120:  CCAGTAGGAT
Schránka 80/500 – Mariamné – ukazatel 120: ACCCACTAGG
Schránka 80/503 – Ježíš – ukazatel 130: ATCAACAAAC
Schránka 80/500 – Mariamné – ukazatel 130: ATACCAACAA
Jak je vidět, rozdíly ve výsledcích jsou. Toto vše tedy znamená, že tento muž a tato žena neměli stejnou matku, nemůže to být matka a dítě a nemůže to být ani bratr a sestra ze společné matky. A protože tyto vzorky pocházejí ze stejné hrobky a předpokládáme, že jde o rodinnou hrobku a pokud jsou tito dva jedinci nespřízněni, jde nejpravděpodobněji o manželku a manžela.
Další testy začal v roce 2006 provádět Bob Genna, ředitel kriminalistické laboratoře suffolského okresu v New Yorku. Testy prováděl pomocí elektronového mikroskopu, kde zkoumal jednotlivé vzorky patiny, jak z hrobky, tak i z osuárií. Testy byly zaměřené na to, zda mají skutečně stejné výsledky a jsou opravdu z jedné hrobky. Přibyla k nim i Jakubova schránka, kterou považovali za ztracenou desátou schránku z Ježíšovi hrobky.
Pomocí testů se zjistilo, že skutečně všechny schránky, včetně Jakubovy, pocházejí z talpiotské hrobky. A dále také prokázali (jako již jiné testy předtím), že nápis na Jakubově schránce nebyl zfalšovaný, ale že rozdíly v testech způsobilo opravdu čištění saponátem.
Aby definitivně potvrdili, že Jakubova a ostatní schránky skutečně pocházejí z talpiotské hrobky, odebrali vzorky patiny ještě ze dvou nejpodobnějších hrobek. Potřebovali tím vyloučit, že žádná hrobka nemá stejné „otisky prstů patiny“. A testy prokázaly, že každá je jiná a není mezi nimi žádná shoda.
V kombinaci s newyorskými údaji o patině zjistila Krumbeinova analýza povlaku patiny nacházející se uvnitř klíčových písmen „Jakubova“ nápisu, mimo veškerou pochybnost, že kostní schránky s nápisy „Jakub“ a „Ježíš“ byli kdysi po tisíciletí uloženy společně v téže hrobce.
V témže roce, v květnu se k týmu přidal soudní znalec Clyde Wells, odborník na vlákna. U osuária Mariamné vypadaly vlákna starobyle, hluboce prosycené zeminou. Vypadala jako nějaký druh lnu smíšený zřejmě s vlákny buničiny na bázi papíru.
Pak přišla na řadu vlákna z Ježíšova osuária, byla jiná než u Mariamné. Zde to nebyla bavlna ani len. Ani to neodpovídalo žádnému jinému materiálu, dnes používanému v kterékoli tkanině na světe. Vypadalo to jako vlákna rozdrcená na kaši a pak utkaná (nebo vylisovaná). Pravděpodobně to ve své době byl ten nejprostší a nejlevnější materiál (část pohřebního rubáše).
Statistika
A nyní pár čísel pro lepší přehled výjimečnosti jmen na schránkách.
Jméno Ježíš se na všech nalezených schránkách objevilo pouze šestkrát. Za sto let archeologie se nalezly jen dva nápisy zmiňující se o Ježíši, synovi Josefa. Poprvé se schránka se jménem Ježíš, syn Josefa našla v roce 1926. Nález byl oficiálně ohlášen až 6.1.1931 na konferenci v Berlíně. Bylo na ní několik pozoruhodných věcí:
1) člověkem, který identifikoval nápis, byl profesor Eleazar Sukenik z Hebrejské univerzity, archeolog, který byl později v roce 1948 zodpověděný za objevení svitků od Mrtvého moře
2) dochovala se úplná kostní schránka kromě víka. Dodnes je vystavena v Izraelském muzeu, ne jako jedinečný nález, ale jako ilustrace toho, jak běžná byla jména jako Ježíš a Josef v Judsku prvního století
3) další zajímavostí byla přezdívka napsaná na její boční straně: „Ješu“ čili Ježíš
V hebrejštině neexistoval žádný ekvivalent pro „Ježíše“. Vlastní jméno zní Ješua nebo Jošua. Ježíš mohl být znám i pod starověkým ekvivalentem Još. A zde na schránce byly obě verze – Ješua i Ješu.
Sukenik na doporučení svých kolegů nakonec ustoupil od tvrzení, že se jedná skutečně o Ježíšovi pozůstatky. Její původ nebyl a není znám, jelikož schránka byla nalezena ve sklepeních Rocekefellerova muzea. Veškeré souvislosti se ztratily.
Odhaduje se, že za celé období používání kostních schránek nesl jméno Ježíš každý první muž ze 79.
Jméno Marie nesla každá první žena z 24.
Jméno Mariamné známe také jako Mara nesla pouze jedna žena ze 193.
Pokud vynásobíme 79x24x193 vyjde nám statistika, že šance aby se sešly všechny tyto jména v jedné hrobce je 1:365928. Jinak řečeno: protože v Jeruzalémě žilo v období používání kostních schránek nanejvýš 80tis. osob mužského pohlaví, bylo by zapotřebí čtyř takových Jeruzalémů, aby se v nich našel jiný Ježíš, jehož ostatky byly uloženy v hrobce s příbuznými s touto kombinací jmen.
Jméno Josef nesl každý první muž ze 7.
Když vynásobíme 365928×7, zjistíme tedy, že šance kumulace těchto jmen v jedné hrobce je 1 : 2,5mil.
Starověký Izrael měl méně obyvatel než dnešní Brooklyn (2,5mil). A nejen to, z malého počtu lidí bydlících v oné době v Jeruzalémě si jenom malý zlomek mohl dovolit, nebo toužil být pohřben do hrobky a uložen do kostní schránky. Tím pádem není zas až tak bláznivý nápad spojit nějaký nápis na některé schránce s historickým Ježíšem. Také nás nepřekvapuje, že v Egyptě v Údolí králů byli nalezeni faraóni které známe z dějin, protože jen elita si mohla dovolit mumifikaci, proto by pro nás nemělo být žádné velké překvapení, když najdeme kosti Ježíšových stoupenců.
Neexistovalo prostě příliš mnoho lidí, kteří v oné době podporovali druhotný pohřeb. A z historického hlediska byla tou nejslavnější rodinou pěstující v 1. století druhotné pohřby a žijící v Jeruzalémě rodina Ježíše.
Na otázku, zda by lidi překvapilo a odvrátilo od jejich víry kdyby DNA prokázalo, že se jedná skutečně o Ježíše, jistý otec Fernando sdělil: List sv. Pavla korintským praví o vzkříšení. Tj., že vzkříšené tělo Kristovo (jak to chápe apoštol Pavel) je duchovní, nemateriální. Ono fyzické tělo zahynulo a pokud by byly kterékoli jeho části nalezeny a identifikovány, nijak by to neovlivnilo realitu jeho vzkříšení.
Nejprostší schránka, nejprostší rubáš. Vše splynulo se vším kanonickým i nekanonickým, co jsme kdy četli o Ježíšově filozofii a o jeho ponaučení, že člověk má cestovat životem nalehko. Jestliže je 80/503 skutečně kostní schránou Ježíše Nazaretského, pak on i ti, kdo ho pohřbili, prováděli v praxi co kázal.
A nás závěr pár všeobecných informací.
Rodina Ježíšova
Proč se ale žádná evangelia nezmiňují o manželce a synovi Ježíše Krista? Zřejmě proto, že je jako svou rodinu nepředstavoval. Ježíš, jeho rodina a jeho následovníci si byli vědomi toho, že žijí v římské společnosti a že Římané zabíjejí všechny uchazeče o královský trůn na územích jež ovládají, ale sourozence nechávají často naživu, proto se zřejmě žádné evangelium o Marii a Judovi nezmiňují jako o přímé rodině, nebo zmiňují, ale šifrovaně.
Je možné, že Judu představoval jako svého bratra a Marii jako „druha“ nebo „milovaného“ přítele.
V křesťanské tradici figuruje Ježíšův bratr Juda jako Svatý Juda, jeden z apoštolů. Jiný apoštol tu vystupuje jako Juda Tomáš Didymos. O koho se jednalo? Didymos bylo slovo, ne jméno, doslova to byl řecký výraz pro „dvojče“. Tomáš v hebrejštině jako jméno neexistovalo. Tomáš v hebrejštině T´om znamená také dvojče. Toto jméno tedy silně naznačuje, že Juda a Tomáš byli ve skutečnosti jedna a tatáž osoba.
V Tomášově evangeliu se říká: Ježíš Tomášovi: „V den, kdy jsi byl jedním, stal si se dvěma“. Zdá se, že přesně to se stalo s Judou. Stal se jak Tomášem, tak i Judou. Ve výroku 13 píše Juda Tomáš o tajemstvích uchovávaných mezi ním a Ježíšem a navždy skrytých před apoštoly, kteří se ho vyptávají co mu Ježíš zjevil, on odpovídá: „Jestliže Vám povím jen jednu z věcí, které mi řekl, vezmete kameny a budete je na mne házet a z těch kamenů vyjde oheň a spálí vás“. Je tedy možné, že se jednalo o tajemství jejich skutečného vztahu otce a syna?
Marie Magdalská byla podle gnostických evangelií „Ježíšova družka“. Stejně jako v evangeliích schválených církví. Je to i v těchto textech Marie Magdalská, komu se Ježíš zjeví po svém vzkříšení jako prvnímu člověku.
V gnostickém evangeliu se Marii Ježíš zjeví rok a půl po svém ukřižování a svěří jí závěrečné zjevení o budoucím světě.
Marie Magdalská je identifikována v Mariině evangeliu také jako žena, kterou „spasitel miloval víc než ostatní ženy“, „spasitel ji jistě poznal velice dobře“. V biblickém světě mělo slovo „poznal“ velmi speciální a intimní význam: „poznal člověk svou ženu a ta otěhotněla a porodila Kaina“ a „i poznal Kain svou ženu, ta otěhotněla a porodila Epocha“. Byla tedy podle všeho Marie Magdalská skutečně manželka Ježíše?
Skutky Filipovy
Jsou apokryfní novozákonní text z oficiálního kánonu. V roce 1976 získali badatelé Francois Bovon a Bertrand Bouvier povolení prozkoumat obsah knihovny kláštera Xenofonthos na hoře Athosu. Tam objevili zázračně dochovanou, skoro úplnou kopii Skutků Filipových ze 14. století, přepsanou z textů snad o tisíc roků starších. V červnu 2000 vydali Bovon a Bouvier první francouzský překlad Skutků Filipových z hory Athosu spolu s identifikací Marie Magdalské jako Mariamné, sestry apoštola Filipa. Tento text nám nabízí mnohem úplnější popis Marie Magdalské než Evangelia. Marie je zde silná postava, totožná s obrazem jak nám jej nabízí jiný středověký text, gnostické Tomášovo evangelium. Zdá se, že podle těchto textů Ježíš zplnomocňoval ženy. Tahle sestra apoštola Filipa, když se s ní setkáváme poprvé, už je velice silná, věrná a blízká Pánu.
A v celém textu je zrovna tak výslovně řečeno, že tato Filipova sestra má dokonce titul apoštol (aramejsky Mara). Tahle Marie je jasně rovna ostatním apoštolům a dle textu je ještě osvícenější než Filip. Dalším zajímavým aspektem je, že tato Marie se objevuje už zcela zformována jako vůdčí církevní postata, bez jakékoli zmínky o jejím předchozím životě.
Prvořadým poselstvím je, že se na ni pohlíží pozitivně jako na křesťanského misionáře a dělá vše co dělají mužští misionáři, káže, provádí křty, uzdravuje a dělá zázraky.
Ježíš dává ve skutcích Mariamné poslední ponaučení: „A ty změň svůj ženský vzhled“. Nemyslí tím šat, je tu mystičtější smysl – poselství a to, že na mužské nebo ženské tělo je třeba pohlížet jenom jako na vnější slupku, která odívá ducha.
Zdá se, že Skutky Filipovy jsou oknem do víry raného křesťanství a že osvětlují význam nápisů na kostních schránkách IÚSP 80/500-509.
V tomto textu putuje Mariamnina skupina Sýrií na sever do řecky hovořícího světa. A tato apoštolka je doložena ve starověkém křesťanství v řecké podobě Marie Magdalské a tady, v původní řečtině, čteme samozřejmě totéž jméno. Nelze tuto Marii zaměnit za matku Ježíše, jelikož první Marie je nazývána Mariamné, o druhé Marii je ve Skutcích Filipových také zmínka, ale jen jednou, když se hovoří o Ježíšově narození a ta je tu nazvána Marie.
Podle textu se Marie vrátila nakonec zpět domů do Izraele, k řece Jordánu, ne někam na jih Francie, jak převažují tradice.
Obraz
Každý zná Leonardův obraz Poslední večeře Páně, ten je nejznámější a zajímavý, existuje však ještě zajímavější, leč bohužel ne tak známý. Jedná se o obraz Leonardova méně známého žáka Pontorma nazvaný Večeře v Emasu. Je to také večeře, ale z určitého pohledu lze říci, že „lepší večeře“. Tato večeře se totiž konala až po ukřižování Ježíše. V Lukášově evangeliu stojí: „Kráčeli dva z těch, kdo byli svědky toho, že hrobka je prázdná, směrem k Emasu a diskutovali o tom, co se stalo, když se k nim připojil sám Ježíš. Muži ho z nějakého důvodu nepoznali. Ježíš šel s nimi, hovořil o písmu a proroctví, stále ještě nepoznán a oni ho pozvali, aby zůstal na večeři v Emasu. A potom, když se projevil jako hmatatelný tvor, který láme chleba a jí ho, nechal se Ježíš najednou poznat: Tu se jim otevřely oči a poznali ho, ale on zmizel jejich zrakům.“ To je večeře zachycená Pontormem. Na obrazu Ježíš láme chléb a má svatozář nad hlavou, nepřirozený je však zářící tvar svatozáře. Je to trojúhelník s vševidoucím okem uprostřed. Jestli Pontormo nevěděl něco o hrobce Ježíšovy rodiny a symbolu na její fasádě, jak mohlo toto poznání cestovat z Jeruzaléma do Florencie přes propast 15. století a být zakódováno v jeho obraze? Možnou odpovědí jsou templáři (viz znak na zednářských templech).
 
Historie a vysvětlení pohřbívání a používání hrobek
Podle starodávných židovských zákonů, jež platí dodnes, bylo třeba vložit tělo zemřelého do půdy ještě před západem slunce.
Na většině míst v Jeruzalémě leželo skalní podloží pouhých pár decimetrů pod povrchem země. Proto se pro nebožtíky vytvářely rodinné hrobky vytesané do skály, ty odpovídaly požadavku „do půdy“. Hrobky se nacházely hned za městskými hradbami. Hrobka se zpravidla skládala ze dvou komor. Ve vnější komoře pomazali tělo parfémy, kořením a olejem a potom zabalili do plátna. Tělo v rubáši bylo zpravidla ponecháno ve vnější komoře po celý rok, aby se rozpadlo a poté se kosti sebraly z rubáše do malé vápencové kostní schránky (osuárium) a byly přemístěny do druhé místnosti, do malého výklenku. Někdy bylo na vnější stranu kostní schránky napsáno jméno zemřelého.
Hrobky bývaly zapečetěny přivalením velkého kamene před vchod.
Mnoho otázek, mnoho informací, mnoho tajemství, ale stoprocentní skutečnost stále uniká, nebo jí jen přehlížíme a ignorujeme ………?
http://dolezite.sk/Spochybnenie-Jezisa-ako-Boha-v-Biblii-3iRPCu.html
Evanjelium podľa Lukáša - kapitola 20
36 Už ani umrieť nemôžu, lebo sú ako anjeli a sú Božími synmi, pretože sú synmi vzkriesenia.
Evanjelium podľa Lukáša - kapitola 20
36 Už ani umrieť nemôžu, lebo sú ako anjeli a sú Božími synmi, pretože sú synmi vzkriesenia.

Evanjelium podľa Matúša - kapitola 5
9 Blahoslavení tí, čo šíria pokoj, lebo ich budú volať Božími synmi.

List Rimanom - kapitola 8
14 Veď všetci, ktorých vedie Boží Duch, sú Božími synmi.
19 Veď stvorenie túžobne očakáva, že sa zjavia Boží synovia.
Read more: http://dolezite.sk/Spochybnenie-Jezisa-ako-Boha-v-Biblii-3iRPCu.html#ixzz4XHtEB2P2



FAKTY X: Predpovedá Biblia z Turecka príchod proroka Mohameda?

31.5.2016 | Spektrum

Ešte v roku 2000 bola tureckými orgánmi na juhu Turecka v oblasti Stredozemného mora zhabaná pašerákom starožitností Biblia napísaná asi pred 1500 rokmi v starovekej aramejčine. Práve aramejčinou boli napísané aj časti Starého zákona, a predpokladá sa, že aramejskú predlohu mali aj niektoré texty Nového zákona.
Staroveké texty v tejto nájdenej Biblii sú na kožených sčernetých stránkach napísané zlatým písmom, a archeológovia v tom čase hovorili o jednom z najvýznamnejších biblických objavov všetkých čias. Bolo to skutočne tak?

12-ročný nezáujem o starovekú Bibliu

Je až zarážajúce, že archeológovia a historici sa o Bibliu, napísanú zlatým písmom v starovekej aramejčine, veľmi nezaujímali dlhých 12 rokov. Podľa oficiálnych informácií totiž bola počas tohto času neustále v depozitári v tureckom paláci ministerstva spravodlivosti, a prístup k Biblii bol zablokovaný kvôli prebiehajúcemu súdnemu konaniu s pašerákmi, u ktorých bola objavená.

Odborníci sa k preto tejto Biblii dostali až v roku 2012, a v súčasnosti je už v Etnografickom múzeu v Ankare, kde prebieha jej skúmanie.Existuje však aj druhá verzia, ktorá hovorí o tom, že prístup k Biblii nebol zablokovaný kvôli prebiehajúcemu súdnemu konaniu, ale preto, lebo sa v nej nachádzalo evanjelium, ktoré by uštedrilo veľkú ranu kresťanstvu. Časťou tejto Biblie má byť aj originál tzv. Barnabášovho evanjelia.

Barnabáš bol apoštol a mučeník pochádzajúci zo židovskej rodiny na Cypre, a bol tiež jedným zo 72 Ježišových učeníkov. A práve toto evanjelium má vykresľovať Ježiša úplne inak, než ako o ňom hovorí rímskokatolícka cirkev.

Evanjelium podľa Barnabáša
Ježiš podľa tohto evanjelia údajne nemal byť vôbec synom Božím, ale len prorokom hlásajúcim Božie slovo. Najšokujúcejšie pre Vatikán, ktorý už požiadal o nahliadnutie do tohto diela, je však to, že život Ježiša bol vraj blízky islamu, a dokonca i to, že Ježiš nebol nikdy ukrižovaný.

Pre islamský svet však bolo najvýznamnejšou skutočnosťou tohto diela fakt, že v Barnabášovom evanjeliu samotný Ježiš predpovedá príchod proroka Mohameda!Vatikán už samozrejme niekoľkokrát požiadal Ankaru, aby bol katolíckym odborníkom umožnený prístup k tejto Biblii, to sa však doposiaľ neudialo. Mnohí odborníci preto veľmi pochybujú o hodnovernosti tejto 1500-ročnej Biblie, a má ísť skôr len o ďalší útok na kresťanstvo.

Ide o plagiátorské dielo?
Vyzerá to tak, že zrejme áno, keďže niektoré strany tohto evanjelia boli zverejnené práve Etnografickým múzeum v Ankare. V polovici roku 2014 preto prišla veľká kritika na túto „starovekú" Bibliu aj zo strany asýrskych kresťanov. Tí totiž tvrdili, že každý kto hovorí moderným asýrskym jazykom, ktorému sa hovorí tiež neoaramejčina, prečíta nápis na tzv. Barnabášovom evanjeliu veľmi ľahko, a dokonca sa tam dajú rozoznať aj chyby.

Hlavný nápis v modernom prepise znie takto: „B-shimmit Maran paish kteewa aha ktawa al idateh d-rabbaneh d-dera illaya b-ninweh b'sheeta d-alpa w-khamshamma d-Maran." V preklade to znamená: „Táto kniha bola napísaná v kláštore v Ninive v mene pána roku pána 1500."

Okrem toho je na zverejnenej obálke zlatou farbou nakreslený aj kríž, no veľmi primitívnym spôsobom. Nielen z radov asýrskych kresťanov, ale aj z radov odborníkov sa čoraz viac ozýva, že ide o dielo falšovateľa, a celé to je jeden veľký podvod.

Podľa historikov by mohol byť pravdepodobným autorom Biblie napísanej zlatým písmom nejaký európsky židovský učenec žijúci v stredoveku, a v tomto prípade ide len o ďalší účelovo vytvorený stredoveký text, ktorý sa vydáva za staroveký zdroj.Turecké úrady sa však vyjadrili, že táto „staroveká" Biblia je kultúrne bohatstvo, a aj preto je vystavená v múzeu.

Otázkou však zostáva, či to je skutočne kultúrne bohatstvo alebo v týchto nepokojných časoch len dielo používané na islamskú propagandu. Je totiž otázne, či by bola táto „staroveká" Biblia tureckými úradmi cenená aj v tom prípade, keby sa tam nenachádzalo Barnabášovo evanjelium, ktoré má predpovedať príchod proroka Mohameda, a o Ježišovi by tam bolo písané len v rímskokatolíckych intenciách.

Autor: Recber

 Benjamín šílí:-))
Ale tu má pravdu:

Naopak Čína nyní ovládá 17,9% světového HDP, má nejvíce zlata a je největším současným globálním věřitelem. Členové AIIB - Asijské investiční a infrastrukturní banky, která má v současné době více než 100 zemích světa, kontrolují asi 80% světového HDP, zatímco Spojené státy a jeho otrocký stát Japonsko, poslední hnízda anti-AIIB odporu, kontrolují méně než 20%.

To znamená, že pokud Čína a jeho západní spojenci převezmou kontrolu nad globálním finančním systémem, tak bude úspěšná.


Více zde: benjamin-fulford-cz.webnode.cz /.../
Tak že Čína má rozhodne na to aby rozvíjala svij kozmický program a dosiahla ľudskou posádkou Mesiac. Asi potiahnú závody o základňu na jeho povrchu.....:-)

Ale Zlatý vek by sa mohol črtať nad obzormi....
 A toto je tiež zaujímavé:-)

Nicméně, vojensko-průmys lový komplex Spojených států má některé důležité karty v ruce, z nichž mnoho je spojeno s tajnými programy a high-tech kosmickými programy. Agenti Pentagonu říkají, že tajná americká vláda se chystá ukázat některé z těchto vysokých karet, včetně množství zařízení z technologie těch 6000 patentů, které byly, podle americké Akademie věd, odebrány svým autorům z důvodů "národní bezpečnosti". Skutečnou otázkou pro mnohé z nás, kterou chceme zodpovědět, jakmile budou některá z těchto tajemství odhalena je: Sloučí se dvě oddělené skutečnosti jako ta, která zahrnuje kolonizaci vesmíru, a ta, která se omezuje jen na Zemi, do jedné?

Existuje mnoho důkazů, a to i pro ty nejtvrdší a nejvěcnější mezi námi, že oficiální verze, kterou nám předkládá historie je plná rozporů a tajemství. Společnost Bílého Draka a její spojenci budou požadovat a také přijímat odpovědi týkající se takových věcí, jako jsou důvody, proč se výzkum vesmíru náhle zastavil v sedmdesátých letech.

Potialto dobré.....

Je zcela jasné z několika nehod ke kterým došlo od té doby, že každá posádka či průzkumné vozidlo, které se snažili opustit oběžnou dráhu Země byly zničeny, zřejmě ionosférou.

toto ale už strieľa od pása:-DDDD
A ďalej to už neberiem vážne tú červiu dieru v Antarktíde atď....

Toto je údajne vyjadrenie Zlatého veku konšpirácie

Ale tu s ním musím absolútne súhlasiť:

Na jedné straně existuje mnoho důkazů, které jsou vedeny v každém soudním dvoře nebo soudech pro válečné zločiny, že vedení západního světa bylo zapojeno do masových vražd. Nepůjdeme ani příliš daleko do historie, ignorujíce i ty stovky milionů lidí zabitých ve dvacátém století a podíváme se přímo na akce od roku 2000. Od té doby jsme měli systém ve Spojených státech, který ignoroval všechny mezinárodní standardy a použival teror k masové vraždění a manipuloval se svými vlastními občany, stejně jako občanz jiných zemí, aby je dostal do války.

Tato nejnovější kampaň teroru začala s falešnými vlajkami teroristických útoků z 11. září 2001 (11-S). Od té doby americké vedení napadlo a zavraždilo na Středním Východě stovky tisíc, ne-li miliony lidí. Oni také vypustili biologické zbraně, jako je HIV, SARS, Ebola, ptačí chřipky, etc., ve snaze spustit masovou pandemii. Západní vlády také používali systém kontroly tištění dolarů, k tomu, aby se pokusili vytvořit masové hladomory tím, že upláceli zemědělce, aby pěstovali palivo namísto potravin. Také používali zemětřesení a tsunami způsobené jadernými zbraněmi proti Haiti, Indonésii, Japonsku, atd. To jsou masové vraždy, a mohou být přímo spojeny s lidmi jako je George Bush Jr., Hillary Clintonovou, Davidem Rockefellerem, atd..
Více zde: benjamin-fulford-cz.webnode.cz /.../

A veľmi optimistický je záver:-)

Obecně můžeme říci, že platí, že jakmile bude dokončeno odstraňování zločinců z jejich řad, západní vojensko-průmys lový komplex nabídne své technologické a vojenské síly ke službě lidstvu jako celku, říkají zdroje z Pentagonu a tajných agentur.

Aj uplný záver rezonuje s tým po čom ľudstvo túži:

A tak, jak začíná 2017, také začíná zcela nová éra.
Udělejme ji Zlatým věkem.
Tlieskam Benjamínovi



Zatiaľ ale aspoň takto:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat


www.youtube.com/.../







http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/9876-ufo-povrch-slunce
Absolútna volovina. Loď veľká skoro ako Jupiter:-DDD
A taký rýchli manéver:-DDDDDD 
Animácia podhodená bohviekým zrejme z kuchyne USA dezinformácií na entú.
NASA to náhodou nekomentovala že sú to tí ich kámoši čo ich na Mesiaci sledovali krok za krokom?

UFO nafotené posádkou Apolla 17. To bude asi Kozmický divoký Kraken volne žijúci vo vákuu, živiaci sa radiáciou.... meteoritmi a iným kozmickým haraburdím.....

aragonit9.blogspot.sk/.../...

Keby aspoň niečo sofistikovanejš ie podhodili plebsu

Vraj nedávno se uznávaný strojní inženýr z Ames Research Center NASA vyjádřil, že se v naší sluneční soustavě „množí“ UFO rychleji, než kdy předtím:-D

Komunikácia s anielmi z hviezdnych lodí môže byť tiež zaujímavá. Je to odvážne. Možno to niekoho pohorší ale je to malebný záber....

Kozmická loď na SWarpový pohon
cz.123rf.com/.../



1 komentár:

  1. Pôžička Ponuka: dayvilla.hayley@gmail.com
    Som obchodník, akcionár vo finančných inštitúciách, bankách a mimovládnymi organizáciami po celom svete. V nadväznosti na finančnú krízu, ktorá ohrozuje súčasnej ekonomiky, miera nezamestnanosti rastie každým dňom, som sa rozhodol poskytnúť pôžičky vo výške 20.000 eur na 20,5 milióna eur na poctivých ľudí napriek ich mesačného príjmu sa snaží na dokončenie projektu. Kontakt E-mail: dayvilla.hayley@gmail.com
    Kontaktujte ma pre viac informácií!

    OdpovedaťOdstrániť